Brossmannův festival duchovní hudby - Emil Viklický & Petr Dvorský

Festival
Date: 30. červen 2019 19:00

Venue: Kongresový sál PLL Jeseník  |  City: Jeseník, CZ

Brossmannův festival duchovní hudby.

Petr Dvorský
jazzový kontrabasista Absolvoval Jazzovou Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze a soukromě studoval klasickou hru na kontrabas u profesora Jana Kmenta, profesora Václava Fuky a profesora Jiřího Valenty. Na českou jazzovou scénu vstoupil jako člen debutujícího kvarteta The Four s Karlem Růžičkou jr., Stanislavem Máchou a Jiřím Slavíčkem, které v roce 1990 zvítězilo v mezinárodní soutěži jazzového festivalu v Karlových Varech. V roce 199 2 získal s Triem Pavla Wlosoka druhé místo na mezinárodním soutěžním festivalu Jazz Juniors v polském Krakově. Ačkoli o Dvorském se příliš nemluví, ani o něm nevycházejí rozhovory, je výraznou osobností české jazzové scény – hraje „prakticky s každým“ a spojuje zdánlivě nespojitelné, když hraje s generačně mnohdy vzdálenými hudebníky. Je součástí tria Emila Viklického, najdeme ho na deskách Romana Pokorného či Adama Tvrdého, ale i ve společnosti mladších hráčů typu Petra Kalfuse nebo Luboše Soukupa.
 
Emil Viklický
je přední český jazzový pianista a hudební skladatel. Pochází z Olomouce z výtvarnické rodiny je (otec byl asistentem malíře Jana Zrzavého v letech 1946-49). Po maturitě na Slovanském gymnáziu v Olomouci (1966) absolvoval obor numerická matematika na přírodovědecké fakultě olomoucké Univerzity Palackého (1966-71, promovaný matematik), oboru se však později nevěnoval, protože již během studií přenesl svůj zájem na hudbu a zejména jazz. Svou roli v jeho rozhodnutí ale hrála i změna politických poměrů v tehdejších Československu po roce 1968-69. „Chtěli si mě tehdy nechat na fakultě jako asistenta analýzy, a kdyby nebylo negativních změn ve společnosti, možná by to tak i dopadlo,“ vzpomíná Viklický v jednom z pozdějších rozhovorů. V první polovině 70. let hrál Viklický v Jazz Sanatoriu Luďka Hulana, SHQ Karla Velebného a byl členem jazzrockového Energitu. Tehdy se začal se prosazovat i v zahraničí V roce 1976 zvítězil v mezinárodní soutěži jazzových klavíristů v Lyonu a ve stejném roce získal za skladbu „Zelený satén“ první cenu v mezinárodní skladatelské soutěži v Monaku ve stejné soutěži získal později (r. 1985) druhou cenu za skladbu „Cacharel“. Jeho první sólové album „V Holomoci městě“ (1977) zaznamenalo velmi pozitivní ohlas u jazzové veřejnosti a kritiky (zisk ceny Supraphonu 1979). Viklickému se zde podařilo spojit standardní moderní jazzový projev s inspiracemi z hudby jeho moravského regionu. Další důležitý vklad do umělecké dráhy Viklického vnesl jeho studijní pobyt na prestižním jazzovém učilišti Berklee College v Bostonu (1977-78). Tam si Viklický prohluboval zejména své znalosti kompozice a aranžmá (u Herba Pomeroye, Grega Hopkinse, Mikea Gibbse ad.). Od návratu z USA vedl Viklický svou kvartetní formaci, vystupující zprvu pod názvem Československé jazzové kvarteto, později pod jeho vlastním jménem. S ansámblem Lou Blackburn International Quartet však vystupoval i v řadě evropských i mimoevropských zemí. Dlouhodobá a mimořádně intenzivní byla spolupráce s finským skladatelem, trumpetistou a hráčem na syntezátory Jarmo Sermilä. Viklický pobýval ve Finsku 1982-83 a ze společných nahrávek vzniklo zahraniční kritikou vysoce hodnocené album „Confluence“. Ve své rozsáhlé jazzové činnosti pokračoval Viklický i v 90. letech a po zlomu století: viz např. 1991 vystoupení na North Sea Jazz Festival. Ve své tvorbě 80. a 90. let se Viklický i nadále úspěšně snažil o fúzi folkloru s jazzem. Nejvíce přitom spolupracoval s Výrazně přitom spolupracoval se zpěvačkou Zuzanou Lapčíkovou a později též primášem Hradišťanu Jiřím Pavlicou či zpěvačkou Ivou Bittovou. Vedle nahrávek s předními světovými jazzmany, mimo jiné trumpetistou Joe Newmanem, pianistou Jamesem Williamsem a kytaristou Billem Frisellem, se postupně stále výrazněji věnuje kompozici soudobé hudbě (viz např. CD „Homage to Josip Plečnik“, vydané při příležitosti Plečnikovy výstavy na Pražském hradě). Je autorem i třech oper. Ta první „Faidra“ vyhrála v mezinárodní soutěži Nová Opera pro Prahu 2000. Dále složil komorní operu „Oráč a smrt“, inspirovanou disputací Jana ze Žatce, a operu „Máchův deník“ aneb „Hynku, jak si to představuješ?“, napsanou v r. 2003 na objednávku Národního divadla.
 
Program:
No Moe Sonny Rollins
Ej lásko, lásko Traditional, uprava Emil Viklický
Lined With A Groove Ray Brown
Na osičce Traditional, uprava Emil Viklický
Poem Zdeněk Fibich, úprava Emil Viklický
Její pastorkyňa, árie Jenůfy Leoš Janáček, úprava Emil Viklický
The Midnight Sun Will Never Set Quincy Jones
Pramínek vlasů Jiří Suchý/Jiří Šlitr
Motýl Jiří Suchý/Jiří Šlitr
Who Cares? George & Ira Gershwin

 

Address
Priessnitzova 20
Jeseník, CZ

 

All Dates


  • 30. červen 2019 19:00

Powered by iCagenda